Lahvování | VINOLI

Obsah

Příprava vína před lahvováním
Samotné lahvování
Uzávěry a typy lahví
Co se děje s vínem po lahvování

1. Příprava vína před lahvováním

Před samotným lahvováním je potřeba víno připravit tak, aby bylo stabilní, čisté a připravené na další vývoj v lahvi. V této fázi vinař kontroluje jeho stav a podle potřeby provádí poslední úpravy.

Před lahvováním se může řešit hlavně:

stabilizace vína - aby později nevznikaly nežádoucí zákaly nebo krystaly
filtrace - odstranění jemných pevných částic a mikroorganismů
síření - úprava množství oxidu siřičitého kvůli ochraně vína před oxidací a mikrobiálním znehodnocením
kontrola čirosti a stability - ověření, že je víno čisté a že se v lahvi později neobjeví nežádoucí zákaly, usazeniny nebo jiné změny
případné scelování vína - proces spojování dvou nebo více vín či partií s cílem vytvořit harmonický celek

Ne každé víno se před lahvováním filtruje stejně intenzivně. Někteří vinaři používají jen velmi jemnou filtraci, jiní mohou víno lahvovat i bez filtrace, pokud je dostatečně stabilní.

Zajímavost: Pokud se víno před lahvováním dostatečně nestabilizuje, mohou se později v lahvi objevit drobné krystalky vinného kamene. Ty nejsou zdravotně závadné, ale vizuálně mohou konzumenta překvapit.

2. Samotné lahvování

Při lahvování se hotové víno plní do lahví a uzavírá tak, aby se co nejlépe zachoval jeho stav a další vývoj probíhal kontrolovaně.

Důležité je hlavně:

čistota lahví a plnicího zařízení
omezení kontaktu s kyslíkem
rychlé a správné uzavření lahve
správné množství vína v lahvi

Při plnění je potřeba minimalizovat kontakt vína se vzduchem, protože nadbytečný kyslík může urychlit oxidaci a změnit vůni, chuť i barvu vína.

Moderní lahvovací linky proto mohou pracovat s inertními plyny, například dusíkem nebo oxidem uhličitým, které pomáhají vytlačit kyslík z lahve nebo prostoru nad vínem.

Po naplnění se láhev okamžitě uzavírá zvoleným typem uzávěru a následně pokračuje k etiketování a balení.

Zajímavost: I malý rozdíl v množství kyslíku, který se do lahve dostane při plnění, může ovlivnit, jak rychle bude víno později stárnout.

3. Uzávěry a typy lahví

Uzávěr i samotná láhev nejsou jen designová záležitost. Ovlivňují skladování, další vývoj vína i to, jak dobře je víno chráněno před kyslíkem.

Korkový uzávěr

Přírodní korek patří k nejtradičnějším uzávěrům.

Mezi výhody korku patří hlavně přirozenost a pružnost materiálu, vhodnost pro delší zrání vína a dobré těsnící vlastnosti.

Mezi nevýhody naopak patří riziko korkové vady, která se projevuje nežádoucím aromatem ve víně.

Šroubovací uzávěr

Šroubovací uzávěr je dnes běžný hlavně u svěžích bílých a růžových vín, ale používá se i u kvalitních vín.

Výhody:

velmi dobrá těsnost
snadné otevírání
dobře pomáhá zachovat svěží aromatiku

Šroubovací uzávěry jsou dneska již hojně využívány a neznamenají tedy automaticky levnější nebo méně kvalitní víno.

Další technické a alternativní uzávěry: Můžeme se také setkat s aglomerovanými korky, technickými korkovými uzávěry, syntetickými zátkami nebo skleněnými uzávěry

Každý typ má jinou propustnost pro kyslík, cenu i životnost.

Typy lahví

Liší se i samotné lahve. Nejčastější jsou:

bordó láhev - rovnější boky a výrazná ramena
burgundská láhev - širší tělo a plynulejší přechod k hrdlu
rýnská láhev - štíhlá a vysoká
láhev na šumivá vína - silnější sklo kvůli vyššímu tlaku

Lahve se liší také barvou. Tmavší sklo lépe omezuje působení světla na víno, a proto se často používá u vín určených k delšímu zrání a skladování.

Zajímavost: Tvar lahve většinou neurčuje kvalitu vína, ale často odkazuje na region, styl nebo tradici, ze které dané víno vychází.

4. Co se děje s vínem po lahvování

Lahvováním vývoj vína nekončí. I uzavřené víno se dál pomalu mění a jednotlivé složky se mohou postupně více propojovat.

Po lahvování může docházet hlavně k:

postupnému vývoji aromatiky
zjemňování tříslovin
změně barvy
většímu propojení chutí
pomalému zrání podle typu vína a uzávěru

Bezprostředně po lahvování může být víno krátkou dobu méně výrazné nebo stažené. Někdy se používá pojem bottle shock, tedy dočasný stav po manipulaci, filtraci a plnění, kdy víno může působit méně otevřeně.

Důležité je také správné skladování:

stálá a spíše nižší teplota
minimum světla
bez výrazných teplotních výkyvů
klidné prostředí bez vibrací

Ne každé víno je ale určeno k dlouhému zrání v lahvi. Svěží a aromatická vína se často pijí mladá, zatímco strukturovanější vína s vyšší kyselinou, tříslovinami nebo koncentrací mohou mít větší potenciál pro delší vývoj.

Zajímavnost: Po několika letech může stejné víno chutnat výrazně jinak než krátce po lahvování. Ovocné tóny mohou ustupovat a nahrazovat je složitější tóny koření, sušeného ovoce, kůže nebo tabáku.

V lahvi už vinař víno téměř neovlivní, ale čas ano.